Španělsko vs. EU

Śpanělsko se chystá snížit přímé daně a zároveň omezit daňové úlevy. EU se však obává daňové konkurence a chce po Španělsku, aby zvýšilo DPH. Celý článek Petra Bartoně zde.

Jaká je kvalita výzkumu v ČR?

Pokud jde o ekonomii, business, finance a management, tak špatná. Z článku Daniela Münicha:

• "Publikační výkon Česka v oboru Economics je hodně nízký a v ostatních oborech je v mezinárodním srovnání nízký extrémně."
• "Podobně jako Česko či ještě hůře jsou na tom další postkomunistické země."
• "V oboru Economics má Česko relativně hodně článků, ale hlavně v nejnižším tercilu. Jde dominantně o články vydané ve 2 z celkem 4 v Česku vydávaných WoS impaktovaných časopisech (Politická ekonomie, Prague Economic Papers) a ve slovenském Ekonomický časopis. Jde o časopisy, kde ve velkém rozsahu publikuje česká akademická komunita, která se i výrazně podílí na recenzním a editorském procesu těchto časopisů. A není proto divu, že vysoký podíl citací jsou vzájemné citace těchto časopisů nebo dokonce sebecitace časopisů, které jsou na oborové poměry extrémně vysoké (blízké 50%)."

Výsledky z dalších oborů budou následovat zde.

Proč kina zdražila?

Návštěva kina prý letos podražila o dvě koruny. Proč? Podle jedné specialistky na zábavní a mediální průmysl:

"Růst cen vstupného nezastavila ani krize a slabší útraty domácností. Pro mnohé z nich se totiž návštěva kina stala relativně levnější alternativou například k zahraniční dovolené či jiným ještě dražším formám zábavy." 

Jinými slovy, prý je to proto, že poptávka po službách kin vzrostla. To je však v rozporu s daty, neboť návštěvnost kin ve skutečnosti poklesla (2011, 2013). Může pokles poptávky vést k růstu cen? V případě kin ano, neboť kina se vyznačují úspory z rozsahu: čím více lidí se příjde podívat na film, tím jsou průměrné náklady na uspokojení zákazníka nižší. Křivka nabídky je tak klesající a pokles poptávky vede k růstu ceny.

Může ekonomie pomoci fotbalu?

Ve fotbale podle současných pravidel při nerozhodném výsledku v normální hrací době následuje prodloužení, a pokud ani to nerozhodne, tak dojde na penaltový rozstřel. Co by se stalo, kdybychom obrátili pořadí prodloužení a penalt? Odpověď naleznete zde.

Máme usilovat o výjimku z přijetí eura?

Na Finmagu začal vycházet deník europoslance a předsedy Svobodných Petra Macha. Z prvního dílu:

"Účast v rozumné parlamentní frakci je důležitá, abych byl schopen plnit hlavní cíl – pracovat na změně evropské smlouvy tak, aby členství v eurozóně nebylo povinné."

Přestože se domnívám, že členství v eurozóně je pro ČR nevýhodné (fungování eurozóny totiž bude zřejmě vyžadovat vytvoření fiskální a politické unie, která však pravděpodobně nebude moci efektivně fungovat, neboť eurozóna je reálně politicky nesourodá), nejsem přesvědčen o tom, že zavedení dobrovolnosti členství v eurozóně je prioritou. Přijetí eura je již nyní de facto dobrovolné, neboť je dobrovolné členství v ERM II, kterým je přijetí eura podmíněno. Lze to dokumentovat na příkladu Švédska, které - ačkoli má stejně jako ČR povinnost přijmout euro a ačkoli plní ostatní maastrichtská kriteria - stojí z vlastního rozhodnutí mimo eurozónu.

Diskuse na toto téma již kdysi proběhla (zde, zde, zde a zde) a dobrovolnost členství v ERM II nebyla nikým zpochybněna. Pavel Hasenkopf v této souvislosti potvrzuje, že členství v eurozóně se lze vyhnout neplněním maastrichtských kriterií, ale zároveň tuto cestu nedoporočuje. To je sice pochopitelné u kriteria cenové stability nebo kriteria týkajícího se veřejných financí, ale není jasné, co je nedoporučeníhodného na nečlenství v ERM II.

Nezamýšlené důsledky regulace kácení

Regulace mívá nezamýšlené důsledky, které mohou působit proti těm zamýšleným. Zde je článek o tom, jak snaha o ochranu stromů může vyvolat ke stromům nenávist. Za povšimnutí stojí zejména postřehy krajináře a sudního znalce pro životní prostředí Samuela Buriana:

"...z mé zkušenosti žádná restrikce nikam nevede. Je nesmyslné, aby lidé měli na jednu stranu možnost udělat jakoukoliv chybu, třeba vysadit strom metr od baráku, ale jakmile ji chtějí napravit, aby jim do toho začal mluvit úředník. Brání to ve výsadbách. Lidé pak raději nevysadí nic, protože se bojí problémů s případným kácením stromů do budoucna. A nebo stromy kácejí dříve, než dosáhnou kritické velikosti"

"...pokud projde současná novela, která by měla platit od září, začne to pravé kácení. Lidé pokácí i stromy, které by jinak nechali ještě pár let růst, ale obávají se problémů s povolením do budoucna."

O tomto tématu jsem psal také zde.

Proč fotbalisté simulují?

Ekonomické vysvětlení naleznete zde.