Jaký je skutečný dopad eurodotací?

Kohezní politika (politika soudržnosti) se zaměřuje se na vyrovnání hospodářských a sociálních rozdílů mezi státy a regiony v rámci EU. Podle oficiálních údajů přispívá tato politika k růstu ČR 0,8-1,1 p. b. v krátkém období a 0.4-0.5 p. b. v dlouhém období. Údaje jsou zjištěny pomocí metodiky HERMIN, o níž se dozvídáme následující:

„Zdůrazňujeme, že tato zpráva […] může kvantifikovat přinejlepším „pravděpodobné“ dopady kohezní politiky. V této oblasti analýzy politických dopadů jsou výsledky podmíněny ekonomickým modelem použitým ke konstrukci kontrafaktuální situace, tj. situace ekonomiky při absenci kohezní politiky.“

„V naší kontrafaktuální situací odečteme výdaje na kohezní politiku.“ „[…]žádné další změny nejsou provedeny a není učiněn pokus modelovat „náhradní“ veřejný investiční program financovaný z domácích zdrojů, který by nahradil „chybějící“ výdaje […]. Toto je velmi umělý předpoklad, protože při absenci kohezních výdajů kofinancovaných EU by téměř jistě existoval náhradní investiční program financovaný z domácích zdrojů, ačkoliv by asi byl rozsahem menší.“

Jinými slovy, použitá metodika předpokládá, že nic z toho, co bylo vybudováno s podporou fondu soudržnosti by bez této podpory vůbec nevzniklo! Nejen že tento absurdní předpoklad nadhodnocuje efekty politiky soudržnosti, ale též zajišťuje, že efekty této politiky na růst budou nutně vždy nezáporné.
 

Proč by tyto efekty mohly být teoreticky i záporné? Pod vlivem kohezní politiky je řada zdrojů vynaložena neproduktivně, a to jak při soutěži o peníze z fondů („dobývání renty“), tak při samotném čerpání dotací (administrativní náklady). Část těchto zdrojů by při absenci kohezní politiky mohla být využita produktivně a přispět tak k vyššímu růstu. Tento fakt použitá metodika naprosto ignoruje.

Autoři zmíněné zprávy si sice některá omezení své analýzy uvědomují, avšak jejich výhrady jsou  v politických dokumentech EU odfiltrovány a k veřejnosti se již nedostanou. Důležitým ponaučením tedy je, že stejně jako je nerozumné přikládat velkou váhu tvrzení tabákové firmy, že kouření neškodí zdraví, tak je nerozumné brát příliš vážně oficiální zprávy EU pokud se týkají hodnocení jejích vlastních politik.