sobota 16. března 2013

Česko zahájilo boj proti mladým lidem



Motivace mladých lidí získávat kvalifikaci v oborech, po kterých je na trhu práce poptávka, je dlouhodobě nízká. Hlavním důvodem je fakt, že mladí se pouze minimálně finančně podílejí na svém vzdělávání.  Tím, že náklady vlastního vzdělávání plně nenesou, vyplatí se jim investovat své úsilí i do studia oborů, u kterých je pravděpodobnost nalezení adekvátního místa nízká. Na trhu práce tak vzniká nesoulad mezi nabídkou a poptávkou a vzniká nezaměstnanost.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová minulý týden představila plán, který má nezaměstnanost mladých snížit, avšak v dlouhém období její plán vede právě k opačným efektům. Podle jejího plánu má zaměstnavatel nově přijatého mladého zaměstnance z evidence úřadu práce získávat od státu finanční příspěvek. Toto opatření skutečně krátkodobě může vést k nižší nezaměstnanosti mladých. Jaký je však dlouhodobý efekt? Mladí lidé budou ještě méně motivováni k tomu, aby se vzdělávali v oborech, po kterých je na trhu práce poptávka. Pokud je zvýšena pravděpodobnost toho, že mladí najdou práci bez ohledu na jejich kvalifikaci, jejich lehkomyslnost při volbě studijních oborů vzroste, což nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce ještě více prohloubí.

 Nezamýšlené zvyšování nezaměstnanosti mladých by pokračovalo i při realizaci plánů opoziční ČSSD.  Tato strana na svém sjezdu nejen že opět vystoupila proti zavedení školného (a ve skutečnosti tak podpořila poněkud asociální přerozdělování od chudých k bohatým, neboť daně, ze kterých je vzdělávání financováno, platí všichni, tedy včetně chudých, kdežto vysokoškolsky vzdělaní se spíše budou řadit k lidem s vyššími příjmy), které by k řešení problému nezaměstnanosti výrazně přispělo, ale současně slibují významné zvýšení minimální mzdy. Je však dobře známo, že zvýšení minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost a to zejména nezaměstnanost mladých a nekvalifikovaných. Ať již jsou tedy mladí lidé kvalifikovaní nebo ne, plánovaná opatření z pera ČSSD jejich situaci nezlepší, ale spíše naopak zhorší.

Recept na snížení nezaměstnanosti mladých by měl být založen na dvou principech: za prvé, mladí lidé by měli nést významnou část nákladů vlastního vzdělávání, aby byli motivováni studovat obory poptávané na trhu práce; za druhé, na trhu práce by měla být zvýšena smluvní svoboda. Stát by neměl příliš vstupovat do kontraktů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (ať již zaváděním minimální mzdy nebo určováním typu kontraktu, který mají smluvní strany povolen uzavřít), neboť i práce za nízkou mzdu, při které prvně zaměstnaní mladí lidé získávají pracovní zkušenosti a návyky, je lepší, než nezaměstnanost.

32 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  2. Jedna věc je minimální mzda nějakých 20000, druhá věc je její vyrovnání se sousedními zeměmi s NIŽŠÍM HDP (Polsko a Slovensko). Ty ji mají tuším necelých 10000 v přepočtu na české. Těch 12000 ještě není šibeničních a nebude mít na nezaměstnanost fatální následky. Mj. mladí lidé tuším do 24 let mají minimální mzdu ještě sníženou.

    Takže bych z ní nedělal takovou aféru. Mj. před rokem ČSSD navrhovala 15000, takže je vidět, že zvolnila ve slibování.

    všd

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím jestli si uvědomujete, že minimální mzda ve skutečnosti nikomu nepomůže! Lidé, jenž nejsou schopni odvádět práci v hodnotě alespoň 10 tis. tímto nařízením skončí jako nezaměstnaní. (Nikdo si nebude držet zaměstnance, na které bude muset doplácet) Tuto práci budou posléze vykonávat akorát "na černo" zaměstnaní pracovníci, kteří neodvedou žádné daně...

      Vymazat
    2. Chápu, že velikost efektu zvýšení minimální mzdy na nezaměstnanost je empirická otázka, nicméně právě Slovensko a Polsko mají nezaměstnanost mladých poměrně vysokou (i když samozřejmě ne takovou, jako třeba Španělsko).

      Vymazat
    3. Pane Masopuste, počítejte s tím, že z 8000 stejně lidé těžko vyžijí, a zvláště pokud mají děti, dosáhnou na dávky, protože těžko bude mít někdo zájem o legální práci, aby přitom žil pod mostem. Takže současná výše vede k tomu, že máme velmi vysoký podíl lidí, pobírajících sociální dávky.

      (Chápu, že Vám by se možná líbila společnost, kde lidé žijí v nějakých chatrčích, jako v latinské Americe, nebo v klecových "bytech", jako v Číně, ale tomu se lidé budou bránit, aby se tu něco takového rozšiřovalo, a pokud budou mít pocit, že ČSSD jim nepomáhá, budou volit KSČM nebo DSSS. A zde chci zdůraznit, že se tomu budou bránit jak lidé přímo ohrožení pádem do takové chudoby, tak jejich sourozenci, rodiče, děti, přátelé atd. To už dá poměrně velkou volební sílu.)

      No a pak tu máme problém, že dost zaměstnavatelů dává lidem oficiálně minimální mzdu a připlácí jim pár tisíc bokem. To vede k výpadku daňových příjmů. (Možná jste anarchokapitalista, ale i v takovém případě musíte vzít na vědomí fakt, že dokud tu stát je, bude se snažit daně vybírat. Pokud to nebude z příjmů, bude to třeba formou dalšího zvýšení DPH.)

      všd

      Vymazat
    4. Pane Hudíku, tady je otázka, zda mají tyto dvě země vyšší podíl mladých na nezaměstnanosti, než ČR. Pokud mají obecně relativně vysokou nezaměstnanost, může to mít různé příčiny, v případě Slovenska a Polska to je hlavně bídná infrastruktura.

      Španělsko je jiný případ, tam se žilo z toho, že se stále stavělo, ať už infrastruktura z veřejných peněz, nebo byty, díky tomu, že se od pádu Franca velmi prudce snížil průměrný počet členů domácnosti.

      všd

      Vymazat
    5. Polsko i Slovensko mají vysokou jak celkovou nezaměstnanost, tak i podíl mladých na této nezaměstnanosti. Jak velký vliv na to má výše minimální mzdy je nemožné od stolu odhadnout. Nicméně s vlivem špatné infrastruktury souhlasím.

      Co se týče nízkých příjmů: souhlasím, že to je problém, ale zvýšení minimální mzdy k jeho řešení nevede. Např. negativní důchodová daň, zdá se, funguje mnohem lépe.

      Vymazat
  3. Následky to mít určitě bude, fixní stanovení hranice min. mzdy nad 10K jednoznačně zvýší cenu práce, tudíž jí bude logicky méně (resp. regulérně probíhajících zaměstnaneckých poměrů). Docela prostá úvaha, na kterou nemusíte být zrovna intelektuál...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Skopale, kolik % lidí podle Vás, bere těch 8-10 tisíc Kč, a kolik % z nich si myslíte, že bere skutečně tak málo a nedostává doplatek bokem?

      Dále, kolika % z těch lidí, kteří berou těch 8-10 tisíc Kč toto stát kompenzuje sociálními dávkami, takže jejich práce je přesto drahá, i když se ta cena rozpustí v daních ostatních?

      Můj názor je, že pokud si opravdu poctivě zodpovíme zmíněné tři otázky, dojdeme k tomu, že dopady na míru nezaměstnanosti budou minimální.

      všd

      Vymazat
    2. Já tam vidím jen dvě otázky, nicméně si myslím, že můj (nikoliv absolutní) pohled na věc to nijak nevyvrací. Každé podobné opatření mívá různé "externality" pro i proti.

      Vymazat
  4. nevím,kolik je autorovi let,z jaké společnosti pochází,v jakých kruzích se pohybuje.jen bych se zeptal,jak chce k práci motivovat mladého člověka,pokud za ni bude brát např. 9 nebo nebo čssd navrhovaných 12 tisíc a třeba jen za nájem či hypotéku (pokud ji tedy náhodou s tímto příjmem od nějaké banky dostane) dá 8?bohužel zde existují obory,které moc placené nejsou,i když jste v práci od rána do večera ........ a někdo tu práci prostě dělat musí.není tento problém postaven trošku někde jinde?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nepopírám, že nízké příjmy jsou problémem, jen tvrdím, že zvýšení minimální mzdy je nevyřeší: zaměstnavatel se totiž často rozhodne raději nenajmout nikoho, protože při vyšších nákladech práce se mu to prostě nevyplatí.

      Vymazat
    2. Pane Hudiku, při zvýšení té "podlahy" z 8 na 10 tisíc Kč to významné dopady na poptávku po práci mít nebude. Důvody jsem popsal výše.

      všd

      Vymazat
    3. Musím panu VŠD oponovat. Přičtěte totiž k těm Vašim dvěma tisícům rozdílu ještě třetí za odvody a vynásobte deseti lidma. To už já jako zaměstnavatel skutečně pocítím a rozmyslím si každou tisícovku na člověka navíc.

      Vymazat
  5. Takhle se to ale nikdy nevyřeší ne? Co následující scénář. Bude ta špatně placená práce potřeba, nebo nebude vůbec potřeba? Bude potřeba, takže zvýšení minimální mzdy nepovede k tomu, že zaniknou nějaká povolání, výkyv by byl maximálně dočasný, ale spíš se víc přiblíží ceny práce k sobě - takže ti co jsou málo placení budou víc, sice na chvíli pár lidí příjde o práce, než si na to trh práce zvykne, ale nakonec to bude muset akceptovat

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hypoteticky takový scénář možný je, ale někdo bude muset vyšší náklady práce zaplatit: buď to budou zaměstnavatelé (a já si myslím, že ne všichni to na to budou schopni/ochotni přistoupit) nebo spotřebitelé (a opět ne všichni na to budou schopni/ochotni přistoupit). V konečném důsledku tedy se tedy nezaměstnanost zvýší, i když by to za určitých předpokladů mohlo být jen o málo.

      Vymazat
    2. Hm, netvrdím, že je to fér, ale co v životě je, řekl bych, že zaměstnavatelé, tím že vydělávají (nakonec proto jsou to zaměstnavatelé) tak si na své stejně příjdou, jen na míň, ale ve finále by jim to jen mělo omezit zisky, teď jde o to, jak moc velký podíl peněz si nechávají, ale mnozí mají jistě obrovské rezervy, na druhou stranu mnozí jistě fungují s menším výdělkem pro sebe a tady asi nebude moc z čeho platit na této straně a asi váhu skutečně odnesou spíš zaměstnanci. Nejhorší je, že se ale taky může stát, co se poslední dobou děje, že zaměstnavatelé tak neúměrně přetěžují lidi, že to má dlouhodobě zdravotní dopady. Takže ještě větší tlak na výkonnost, čím by se kompenzovalo toto "zdražení pracovní síly" by ve finále mohlo taky vést k tomu, že lidi budou častěji měnit práci a najít odborníka v by bylo ještě komplikovanější kvůli případnému zvýšení fluktuace. Kdo ví co se stane

      Vymazat
    3. Možná by pomohlo, pokud by se výrazně zjednodušily podmínky podnikání: někteří lidé by místo zaměstnaní třeba zkusili podnikat. Zvýšila by se tak konkurence o zaměstnance a zaměstnavatelé by se tak k nim museli chovat lépe...

      Vymazat
    4. Opravdu máte pocit, že pokud dojde k plošnému zdražení nějakého vstupu, tak nese náklady na jeho zdražení zaměstnavatel? Myslíte si, že pokud například mlékárnám zdraží mléko (což je náklad stejně jako pracovní síla), tak budou majitelé výrobu másla dotovat ze svého? Nebo je to tak, že se prostě to máslo zdraží a zaplatí to všichni, kdo ho kupují? Případně že pokud se třeba objeví nějaký nový náklad pro distributora elektřiny (dotace obnovitelných zdrojů), tak např. ČEZu klesnou zisky?

      Efektem celého toho mechanismu není to, že dají "bohatí" více peněz "chudým", ale že práce těch nejchudších bude nadhodnocena a to předražení zaplatí především ti chudí, co jsou na tom o něco málo lépe.

      Vymazat
    5. To závisí na tržních podmínkách: pokud budou dostupné levnější náhražky másla, tak máslo příliš zdražit nemůže, protože by vyšší cenu spotřebitelé neakceptovali. Máte pravdu, že majitelé často nebudou ze svého dotovat výrobu a raději ji omezí... Myslím, že část řešení je, aby stát nebránil konkurenci, protože ta nutí firmy k tomu, aby se chovaly lépe jak k zaměstnancům, tak ke spotřebitelům.

      Vymazat
    6. Marek Hudik: Problém je v tom, že počet OSVČ je v ČR už nyní mnohem vyšší, než v sousedních zemích a nelze tedy předpokládat, že by se zde mohlo efektivně uživit ještě více živností, pokud by zde nebyly skutečně výrazně odlišné podmínky.

      Ostatně, mnoho českých živnostníků jsou de facto spíš zaměstnanci, donucení pracovat na ŽL.

      Další věc je, že pro mnoho nadnárodních společností představuje ČR výhodný mix kvality infrastruktury, výše mzdových nákladů (včetně daní a pseudodaní zaměstnanců) a dalších ukazatelů, a ani zvýšení minimální mzdy na úroveň Polska či Slovenska by na tom nic nezměnilo.

      Anonymní: Tady vůbec nejde o to, že by práce některých lidí byla nadhodnocena existencí minimální mzdy. Pokud někdo není "trotl", pak má jeho práce cenu aspoň 10 tisíc měsíčně, když to hodně zjednoduším. Z těch lidí, kteří formálně dělají za méně, dostává část peníze bokem.

      Dále jsou tu lidé, kteří by nepracovali, kdyby jejich manžel/ka či partner/ka získal v takovém případě výraznou úlevu na dani. Jenže právě to Topolánkova vláda zrušila. Kdyby více lidí (v konečném důsledku hlavně žen) zůstalo v domácnosti a neangažovali se na trhu práce, bylo by to určité řešení. Avšak je třeba zdůraznit, že OFICIÁLNÍ STRATEGIE EU JE OPAČNÁ a tenduje k maximální zaměstnanosti žen.

      všd

      Vymazat
    7. Jak sám píšete, ten podíl OSVČ je v ČR uměle nadhodnocený, což, myslím, vyvrací Vaši první námitku.

      Vymazat
  6. Neberu Vám názor že školné na VŠ z daní přerozděluje peníze od bohatým k chudým, je to názor naprosto logický. Ale je vhodné poznamenat, že dostupnost školství zajišťuje mobilitu tříd a tudíž umožňuje těm chudým, kteří chtějí, se stát bohatými. Z tohoto pohledu naopak státem hrazené školné zajišťuje rovnováhu mezi chudými a bohatými tím, že jim dává stejnou příležitost. A to nemluvě o tom, že ČSSD se také snaží prosadit progresivní daň, která by to "přerozdělování peněz od bohatých k chudým" značně omezila (a to je konstatování, nikoliv argumantace pro ani proti).

    Naopak s Vámi souhlasím, že zvýšení minimální mzdy rozhodně není aktuální téma. To je věc, která patří do doby prosperity.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, že vzdělání by mělo být dostupné i chudším: ale proč řešit tento problém, zjednodušeně řečeno, zestátněním školství? Myslím, že by VŠ vzdělání mělo fungovat na tržním principu (s možnou výjimkou základního výzkumu)a dostupnost vzdělání pro chudé by se měla řešit formou stipendií, zvýhodněných půjček, apod.

      Vymazat
    2. Považuji školství za veřejnou službu, kterou je potřeba důkladně regulovat a zajišťovat její objektivitu a nezávislost, a to do takové míry, že její privatizace by se nevyplatila ani státu ani soukromníkům. Privatizace školství (a systém stipendií, který by byl potřeba pro podporu vzdělávání nemajetných občanů) by vedla k dalšímu tabulkování výsledků, což efektivně mění školy, jakožto instituce pro poskytnutí vzdělání na továrny na známky.

      Věřím, že účel školství není pouze zajistit kvalifikaci pro zaměstnání, ale že je zde také rozměr společenský a kulturní. České školství je z velké části neměnné už od osvícenské technokracie, kdy vzdělanější populace se rovnala větší HDP, nic víc, nic míň. Školství se musí přizpůsobit dnešním potřebám společnosti. A mám opodstatněné obavy, že předání školství do rukou soukromého sektoru povede k rozšíření názoru, že vzdělání je byznys a nikoliv veřejná služba.

      Mluvím z vlastní zkušenosti, studoval jsem nějaký čas v USA. A můžu poměrně jistě říct, že titul na Harvardu zdaleka neznamená vyšší vzdělání. Například sociální inteligence, nebo všeobecný rozhled většiny absolventů škol Ivy League (i.e. Harvard, Yale), se kterými jsem se setkal, byla tragická.

      Ono také nejde udělat soukromé vysoké školy, aniž by se změnily školy střední - je to vše moc propojené. A potom začnou vznikat věci jako "prep schools" (sš s jediným účelem - připravit na vysokou). Tyto instituce ignorují vzdělání jako takové, vyučují pouze to, co chtějí po studentech vysoké školy. Ztrácí se všeobecný rozhled, otevírají se sociální nůžky, mizí společenská angažovanost.

      Vymazat
    3. Já jsem ohledně "osvícené regulace" mnohem pesimističtější: nevěřím, že stát dokáže zabezpečit dostatečně kvalitní vzdělání (a myslím, že fakta mluví v můj prospěch: nejlepší školy jsou soukromé).

      Na veřejných školách často vzniká problém, že učitelé nic po studentech nepožadují (je pro ně nákladné vytvářet kvalitní kurzy) a studenti ani kvalitu nepožadují (neboť za výuku přímo neplatí).

      Co se týče všeobecné vzdělanosti, tak s vaším názorem sympatizuji. Ale existují přeci VŠ, které jsou praktickou průpravou na budoucí povolání, spíše než univerzitami v klasickém smyslu. Souhlasil byste aby např. byznys školy byly bez výjimky soukromé?

      Vymazat
    4. Výrok, že nejlepší školy jsou soukromé, je problémový. Ano, do jisté míry to tak ve světovém kontextu je, ale stejně tak je pravda, že ty nejhorší VŠ jsou soukromé. Tím mám na mysli zejména školy určené pro ty studenty, kteří nejsou dostatečně dobří, aby vystudovali lepší (v českém případě státní) školy. V podstatě to je koupě pochybného titulu, což vede k snížení prestiže vysokého školství a stereotypu bohatý = "vzdělaný".

      Dobrá škola světové kvality potřebuje vysokou konkurenci. A Česko je prostě tak malé, že správná výběrová škola, jako ty americké, zde nemůže existovat z naprosto základního důvodu - není z koho vybírat. Srovnávat české vysoké školy se světovou špičkou možné není a do nadprůměrných škol se investorům nechce (ty jsou i v USA státní, většinou jedna/stát, např. Georgia má UGA).

      Vámi zmíněný problém veřejných škol (2. odstavec) považuji za vážný. Nicméně nemyslím si, že privatizace školství by tento problém vyřešila. Bylo by lehce naivní si myslet, že soukromé školy odpovídají studentům. Soukromé školy si stejně tak jako každá firma budou dělat to, co jim přijde finančně nejvýhodnější. Školu nezajímá názor studenta, ale potenciálního studenta. A potenciální student si vytváří názor na základě čísel a tabulek. Z toho plyne, že hlavní cíl firmy je zvýšit tyto čísla a tabulky. Je zajímavé pozorovat mnohé ústupky, které jsou kvůli tomu soukromé VŠ ochotné udělat. Například fenomén "grade inflation", nebo kvóty, kolik studentů každé rasy musí nabrat, aby na sebe mohli nalepit nálepku "diversity".

      K Vašemu poslednímu odstavci - nemyslím si, že kterýkoliv obor by měl mít bez vyjímky soukromý, ale pokud by toho stát byl schopen, měla by existovat rozumná konkurence mezi soukromým sektorem a státem. To by bylo ale nesmírně obtížné legislativně a z pohledu státní správy, protože by se nejen musel nastavit systém relativně spravedlivého a zdravého konkurenčního prostředí, ale také proto, že by se stát musel začít taky o vysoké školství starat, ne jen to něj bezmyšlenkovitě lít peníze. Kdyby se to podařilo, tak by to ale mohlo vést ke zlepšení kvality školství. Nese to s sebou ale velké riziko, mohlo by to ohrozit státní školy.

      S monopolem soukromých škol bych souhlasil pouze pokud by k tomu existoval nějaký skutečně revoluční a funkční systém stipendií, nebo něco, co by zajistilo dostupnost těchto škol pro všechny zájemce.

      Vymazat
    5. Doporučuji tento článek o rozporu mezi hodnotami vzdělání a zájmy vysokých škol: http://theamericanscholar.org/the-disadvantages-of-an-elite-education/

      Vymazat
    6. Děkuji za obsáhlý komentář i za odkaz. Nejprve k tomu odkazu: souhlasím s tím, co považuji za hlavní myšlenku, tj. že vzdělání z Ivy League škol (v současné podobě) není všechno. Avšak je otázkou, zda jde o problém ve způsobu vzdělávání (škola dělá ze studentů v jistém smyslu "omezence") nebo ve způsobu selekce (kritéria jsou nastavena tak, že se na tyto školy dostane pouze určitý typ lidí). S tím souvisí také to, do jaké míry může nebo by měla univerzita studenty formovat po lidské stránce (přeci jen se většinou jedná o již dospělé lidi).

      Zde je alternativní pohled na Ivy League: http://www.newyorker.com/archive/2005/10/10/051010crat_atlarge

      Myslím, že se shodujeme v tom, že konkurence mezi školami je prospěšná. Avšak problém je, že v ČR ta konkurence není nastavena férově: státní školy významně ovlivňují pravidla hry ve svůj prospěch a soukromé školy jsou tak znevýhodňovány (to, myslím, v některých případech vede k jejich nižší kvalitě).

      Co se týče kupování titulů: myslím, že to by ve velkém rozsahu fungovat nemohlo. Firmy by zjistily, že produktivita lidí s titulem není vyšší a neplatily by jim vyšší platy. Mladým lidem by se pak nevyplatilo studovat na VŠ a školy by tak přišly o byznys.

      Chápu, že je to komplexní problém, nicméně stále si myslím, že základem funkčního systému VŠ je, aby studenti platili nějakou formou školné - otázkou je, jakou formou a v jaké výši.

      Vymazat
    7. Rozhodně si nemyslím, že by měla vysoká škola studenty formovat; jak říkate, jsou to už dospělí lidé. Akademická půda byla odjakživa místem bez předsudků, místem svobodné seberealizace. Váš odkaz mě fascinoval a zároveň trochu zděsil. Je vidět, jak homogenní skupina lidí má v USA elitní vysoké vzdělání. Ten složitý přijímací proces by u nás v Evropě byl kontraproduktivní, protože i mezi těmi nejlepšími studenty najdeme různě smýšlející lidi. Zato v USA je u studentů prep high schools a později elitních VŠ tak rozšířená kultura WASP, že se s tím nedá nic moc dělat a přenos myšlenek a ideálů mezi sociálními třídami nefunguje. Řekl bych, že je v tomto ohledu americká společnost dost zakonzervovaná. Nejsem ale schopen říct, do jaké míry za to školství může a jak moc je toho naopak obětí.

      Souhlasím, že podmínky v ČR pro soukromé školy nejsou férové. To jsem měl také na mysli, když jsem říkal, že by bylo pro zdravou konkurenci potřeba přepracovat systém dotací a stipendií.

      U kupování titulů je problém právě to, že to nefunguje. Lidé budou mít o vysoké školy "na které mají" (finančně i mentálně), jenže vysokoškoláka se špatným titulem nikdo moc chtít nebude a na práce běžně zastávané středoškoláky budou překvalifikovaní. Je to v zásadě forma toho, co jste Vy označil za nezodpovědné vybírání oboru. Opět, v Americe je toto běžná věc. Tyto levnější většinou fungují na principu korporace, mají agresivní marketing a využívají lidí nespokojených se svým životem, kterým dávají (převážně falešnou) naději na úspěch. Je to velmi lukrativní byznys - skoro bych řekl víc, než provozovat VŠ na úrovni (udržet si kvalitu něco stojí).

      Pokud už by školné mělo být - a neříkám, že mělo - tak by rozhodně mělo mít splatnost až nějakou dobu po ukončení studia. Je žádoucí, aby vstupní kapitál studenta, který chce jít na VŠ, mohl být minimální.
      Problém, který se školným mám, je že se předpokládá, že je student tak "schopný", aby svoje vzdělání proměnil v peníze. Kdybych to měl hnát do extrému, tak školné naznačuje "bohatší člověk=kvalitnější člověk". Problém je, že zvlášť v českém prostředí jsou některé průmyslové odvětví fatálně nedoceněné. Kdyby se dnes zavedlo školné relativně stejně vysoké (to by bylo určeno třeba podle HDPPP) jako v USA, tak si ho například lékaři, vědci, nebo inženýři (či filozofové, kunsthistorici, historici, umělci...) nebudou moci dovolit.

      Vymazat
  7. Vážený pane Hudiku. Máte vůbec představu, jaká je nezaměstnanost mladých v ČR, potažmo v Evropské unii? Dokážete si vůbec připustit, že to není způsobeno jenom "nezodpovědnou volbou obrou", ale také tím, že firmy, když snižují stavy zaměstnanců, si drží zkušené pracovníky s know-how, a vyhýbají se "drahým" nezkušeným lidem, u nichž je efektivita práce malá? Podle vašich návrhů by se mladí zadlužili, aby vystudovali obor, o kterém předpokládají, že je lukrativní, a stejně by nesehnali místo. Tak by je společnost vehnala hned na začátku života do dluhové pasti bez východiska. Opravdu domyšlené! I když s tímhle argumentem možná nesouhlasíte, tak v článku měl zaznít, a to i s případným protiargumentem. Tímto Vás vyzývám alespoň k reakci, ať tuto chybu napravíte. S pozdravem Jan Hrabina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážený pane Hrabino, předně děkuji za komentář. To, co uvádíte jako příčiny nezaměstnanosti mladých nikdo nepopírá ani to není, myslím, v rozporu s tím, co jsem napsal.

      Co se týče zadlužení mladých: když pominu fakt, že řada studentů by dosáhla např. na stipendia, čili by se vůbec nezadlužila, je nutno vzít v úvahu, že mnoho z nich by práci našlo právě proto, že by volili obor studia zodpovědněji. Ovšem někteří by se třeba pro studium na VŠ vůbec nerozhodli - vždyť jaký má smysl obětovat příjmy za 5 let proto, aby člověk byl ve výsledku nezaměstnaný?

      Vymazat