středa 20. března 2013

Proč by studenti ekonomie měli poslouchat Hanu Zagorovou



Nejlepší českou ekonomickou písní (pro neekonomy dodávám, že to je kompliment) je píseň „Maluj zase obrázky“ (pro připomenutí např. zde). Její autor, Pavel Žák, v ní ústy Hany Zagorové nezapomenutelným způsobem popisuje, jak lidé reagují na změny relativních cen (tj. to, co ekonomové nazývají „substituční efekt“).

Píseň pojednává o dvou různých obdobích v životě jednoho manželského páru (ekonomové tento způsob analýzy nazývají „komparativní statikou“): nejprve je vyobrazena situace tohoto páru v samotných jeho počátcích a následně je konfrontována se situací téhož páru po mnoha letech společného soužití. Mladý pár nejprve disponuje nízkým příjmem, o čemž mimo jiné svědčí nedostatek nádobí („dva hrníčky, čtyři talíře“), skromně vybavená knihovna („čtyři knížky pohádek“, „prázdné přihrádky”), nutnost jezdit MHD („žádné auto v garáži“), a konečně též i to, že ona nemůže obměňovat botník dostatečně často („nosila jsem střevíčky sedm krásných let“). Je tedy pochopitelné, že jednak tito lidé dávají přednost volnému času před prací (čas je pro ně relativně levný neboť jejich hodinová mzda je nízká) a zároveň se ve volném čase věnují činnostem, které jsou náročné časově a nikoli finančně („chodili jsme do Šárky, kupovali polárky“).

Ve druhém popisovaném období je jejich příjem podle všeho o poznání vyšší („bylo více halířků“). Zvýšila se tak cena jejich času, což vedlo jednak k tomu, že on začal nahrazovat volný čas prací („já jsem chtěla kolíbat, tys chtěl dobýt svět“, „v noci dlouhé čekání na něžnost a vyznání“) a jednak k poklesu časově náročné spotřeby („méně milování“) a k nárůstu spotřeby finančně náročné: mají vlastní automobil převyšující její estetická kritéria („krásné auto v garáži“), lepší bydlení včetně vybavení („přepychový byt“, „lůžko v bílém ampíru“), dražší dovolené („dovolené na pláži“) i kvalitnější ošacení a stravu („všechny šaty na míru“, „dobře jíst a pít“).

Pointa celé písně spočívá v tom, že ona není spokojena s výslednou substitucí časově náročných aktivit aktivitami finančně náročnými. Jelikož v textu nenalezneme odpověď na otázku proč tomu tak je, lze o tom pouze spekulovat. Jedno z možných vysvětlení je, že její příjem je v nové situaci výrazně nižší než jeho a tudíž je její čas, měřeno velikostí obětované mzdy, levnější. Dala by tedy na rozdíl od něj přednost časově náročnější spotřebě, ale jelikož ho k této spotřebě též potřebuje jako jeden z důležitých vstupů, je omezena množstvím jeho volného času. Pokud je toto vysvětlení správné, pak z něj vyplývá, že pokud by ona hypoteticky měla vyšší příjem než on, potom by to pravděpodobně byl on, kdo by „dělal Zagorku“. A píseň „Maluj zase obrázky“ bychom znali (s příslušnými textovými změnami) v podání třeba Karla Gotta.

14 komentářů:

  1. Pěkné. Jsem už trochu mimo obor, takže naivní otázka: jak je to s klesajícím mezním užitkem zvyšujícího se jeho platu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud bude mezní užitek kladný, tak bude pořád tendence více pracovat na úkor volného času. Proti tomuto "substitučnímu efektu" ale zároveň působí i "důchodový efekt" (stejnou částku vydělám za menší čas). Záleží, který efekt převáží: ve výsledku je tedy možné, že při vyššímu příjmu bude pracovat méně.

      Vymazat
  2. Super, super, super :-) Jako ekonom jásám :D

    OdpovědětVymazat
  3. Cirej marxismus. Nez takovej suchopar, to radeji malovat ty obrazky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V čem přesně spočívá ten marxismus?

      Vymazat
    2. v materialisticky redukci na zakladnu a nadstavbu. zvlast ta zaverecna interpretace - "Dala by tedy na rozdíl od něj přednost časově náročnější spotřebě..." jasny, vsechno se da redukovat na maximalizaci uzitku atp.

      Vymazat
    3. To, že lidé reagují na změny cen, snad netvrdil jen Marx, ale prakticky každý ekonom. Neznamená to nutně redukci "na základnu a nadstavbu".

      Vymazat
  4. to, že život lze interpretovat jako svýho druhu "cenu", ovšem redukce na základnu a nadstavbu je.

    OdpovědětVymazat
  5. Text písně se dá interpretovat různě... Třeba jako skrytá režimní oslava našeho soc. života kde sice nemáme ty auta v garáži a střevíčky, ale jsme šťastnější.
    Ve skutečnosti ovšem prostě zpívá o lásce... A kdejakej režimní ideolog zprava nebo z leva na to může naroubovat ideologii která zrovna frčí...

    OdpovědětVymazat