Evropská komise si všimla, že se v EU stále ještě
vyskytují lidé, kteří nevyužívají jeden z hlavních výdobytků moderní civilizace
- platební účet. Podle zprávy Světové banky se konkrétně jedná o asi 58 milionů
jedinců (což je přibližně 11 % celkové populace EU), z nichž 25 milionů (tj.
asi 5 % populace EU) by si účet rádo zřídilo (Komise neuvádí, jak toto číslo
zjistila, proto je ho třeba brát s rezervou). Komise se tedy jala tento vskutku
závažný společenský problém řešit: v červenci 2011 vydala Doporučení o přístupu
k základnímu platebnímu účtu (2011/442/EU), které vyzvalo členské státy, aby do
6 měsíců přijaly opatření za účelem umožnění přístupu k základnímu účtu pro
spotřebitele. V srpnu 2012 však bylo zjištěno, že pouze několik států
doporučení následovalo.
Nedávno tedy Komise předložila návrh směrnice, ve
kterém „zakládá právo“ (sic!) na přístup k základnímu platebnímu účtu. Návrh
zároveň specifikuje charakteristiky, které tento základní účet musí splňovat a
stanovuje, že tento účet bude zdarma nebo za „rozumný poplatek“.
Absurdita toho to návrhu má hned několik rozměrů:
předně by Komisi mělo být jedno, zda někdo využívá účet nebo ne, stejně jako by
jí mělo být jedno, jestli např. lidé mají televizi, jezdí autobusem nebo používají
email. To je ovšem pouze normativní stránka věci. I kdybychom však z nějakého
(pro mě těžko představitelného) důvodu připustili, že všichni co chtějí mít
účet, by k němu měli mít přístup, pak dané opatření zřejmě není tím
nejefektivnějším, které k danému cíli vede: základní platební účet, který má
řešit problém 5 % lidí, má totiž být dostupný všem bez rozdílu, přičemž náklady
pravděpodobně ponesou banky. Méně nákladným řešením by bylo opatření, které by
se zaměřilo přímo na oněch 5 % (bylo by třeba zjistit, co těmto lidem brání si
účet zřídit - zda je to chudoba, fakt, že jsou v dané zemi nerezidenti, apod.).
Pokud jsme dostatečně paranoidní (a možná, že ani příliš paranoidní být nemusíme - viz zde a zde), pak by úsilí Komise o rozšíření používání bankovních účtů mohlo být chápáno nikoli jako touha pomoci oněm 5 %, nýbrž jako snaha přimět co nejvíce lidí k bezhotovostnímu styku s cílem získat informace o veškerých probíhajících transakcích. Ať už by takováto snaha byla vedena se zdánlivě bohulibým úmyslem efektivněji spravovat záležitosti v kompetenci Komise, získané informace by byly lehko zneužitelné. Dříve či později by velmi pravděpodobně zneužity byly, neboť - ač se na to občas zapomíná - v Evropské komisi sedí také jenom lidé.
A co je tom špatného? Zde napsat důvody této změny.
OdpovědětVymazat1)Obyvatelé zemí Evropské unie budou mít právo založit si bankovní účet v jakékoliv zemi EU a k dostanou zdarma platební kartu (náklady hradí banka, nikoliv stát).
2)Dalším problémem je také to, že občané jiných států často nemohou mít bankovní účet ve státě EU, ve kterém nemají trvalý pobyt.
3)Poplatky mezi státy EU nejsou rovnocené, to se má taky změnit
A pokud se máme bavit o nákladech, tak právě těmito opatřeními se náklady jakékoliv firmy či pro podnikatele sníží, právě díky levným bankovním převodům.
Nesouhlasím pouze s jednou věcí, že Brusel požaduje od občanů povinné bankovní konto, to by se mělo změnit tím, že banky sami budou v této záležitost aktivní a ty občany, kteří nemají bankoví účet osloví, nikoliv stát nebo nařízení EK.
1) Naklady ponesou banky a komu je asi pak ty banky nauctuji?
Vymazat2) To je asi uznatelne jako zlepseni, ovsem pouze za predpokladu, ze v soucasnosti to nelze z legislativnich duvodu daneho statu(nicmene stale by si to meli rozhodnout demokraticky volene vlady danych statu).
3) Poplatky ma urcovat banka na zaklade nabidky/poptavky. Nikoliv stat nebo EU.
Spis se bojim onoho znameho - "Cim vice prav, tim mene svobody."
1) To je podobný argument jako říci, že není nic špatného na tom, že obyvatelé zemí EU budou mít zdarma housky, protože náklady ponesou pekaři a nikoliv daňoví poplatníci. V obou případech je problém to, že na dané opatření nějakým způsobem zareaguje nabídka: buď banky se mohou např. stáhnout z retailu(stejně jako by pekaři přestali prodávat housky) nebo budou účtovat za své služby jinou formou.
Vymazat2) To může být důsledkem regulace 2005/60/EC týkající se prevence praní peněz. není totiž pravděpodobné, že by banky pro nic za nic odmítaly zákazníky.
Ad 2) Jediné, co potřebujete v rámci EU ke zřízení účtu je ze zákona pouze průkaz totožnosti. Některé banky mohou chtít v rámci pravidel i druhý průkaz totožnosti (ideálně pas), případně místní zasílací/korespondenční adresu. S jiným omezením jsem se zatím nesetkal...
VymazatJá osobně taky ne (před rokem 2008), nicméně slyšel jsem, že po někom v poslední době chtěla banka spoustu dokumentů (v UK)...
Vymazat1) Nechápu co jiného než lenost nebo nevědomost brání lidem zřídit si účet. Banky se o klienty perou, a některé byli krátkodobě ochotné za to že si u nich klient zřídí účet i platit. Sám jsem před lety trajdal po evropě, několikrát si zřídil účty který v daných zemích - Anglie, Španělsko, Itálie - dodnes vysí a vzhledem k párlibrovému/páreurovému zůstatku jsem je prostě nechal být. Nevim jak je to jinde ale vždy to probíhalo tak že jsem došel do nějaké banky, řekl že chci účet a přistál předemnou formulář který jsem vyplnil - pravda, někdy si něco vymyslel. Např jako adresu jsem uvedl adresu nějakých známých.
OdpovědětVymazat2) Nemusí mít pobyt. Stačí prohlásit že ho mají - jeli to podmínka. Všem bankám to bylo jedno.
Chápu případnou námitku, že by to mělo být všechno de iure správně. Možná ano. Nicméně zde by se měla za nos chytnout právě EU. Pravidla která de iure přístup k účtu komplikují vycháí z její - příp. státní legislativy. Naštěstí tuto chybu napravuje soukromý sektor tak, že na ty předpisy prostě sere. Je to ve formuláři? Tak Ok. Je to pravda? Nezájem.
3) Už několik let se poplatky konvergují k nule. To že někdo stále volí produkty které poplatky obsahují, je prostě spotřebitelská volba. Já osobně si nejsem vědom toho že bych v cizině poplatek platil. V ČR jsem od přechodu k mBank platil za nějaké 4 roky tuším 18 korun za výběry z bankomatu. Není to sice 0 ale nestojí to za řeč.
Shrnul bych to tak že EU je expert na řešení problémů které neexistují.
K lidem kteří účet nemají - pokud vím, neměli jej nikdy moji prarodiče. Důchod brali v hotovosti, sipo byli zvyklí platit na poště. Z jejich strany legitimní rozhodnutí - prostě tak byli zvyklí.
Pak jedna vrstevnice. Anarchistka, jakoukoli evidenci odmítá, OP nemá a nechce mít, pracuje jako servírka zásadně jen za peníze na ruku a pokud potřebuje platit nějakou složenku, někomu si řekne... nebo jde na poštu. Účet odmítá z principu. Opět legitimní rozhodnutí.
Skupinu lidí kteří by účet chtěli a nemohou ho fakticky mít nevidím. Co se týče těch co ho nemohou mít de iure, to ať si řeší EU a státy na své straně.
"K lidem kteří účet nemají" tedy já v tom žádnou výhodu nevidím. Platba složenkou je jen drahý přežitek. Vždyť je možné si zadat na bankovím účtu inkaso. Chápu invididuální rozhodutí jedince nemít bankovní účet, ovšem toto rozhodnutí je mnohem dražší. A slečna anarchistka by za takovou práci bohužel neměla dostávat mzdu na ruku, to je přece špatně.
Vymazat1) Tak rozhodně to nebudou nějaké velké částky, pokud bude mít občan základní verzi účtu. A nikde jsem neviděl, že by poplaty za vedení účtu nebo za převody byly zdarma :) Z pocice vlastníka banky bych tak prodělal. I my v ČR už máme např. 3 výběry z bankomatu zdarma, další jsou zpoplatněné. Tento model by se dal použít.
OdpovědětVymazat2) Pokud jsme jednou v EU a občan z České republiky si koupí dům v Německu, proč by neměl mít možnost si tam založit účet, když tam žije? EK to doporučuje státům, nenařizuje!
3) Ano, ale v rámci regulace EU (aby tyto poplatky byly rovnocené), pochybuji, že by se banky nějak vzájemně domluvili na základě nabídky či poptávky.
2) Včera jsem si v Německu jeden založil, stačila mi česká občanka.
OdpovědětVymazat1) Vedení, převody, výběry jsou zdarma
3) Není důvod, aby byly poplatky všude stejné, pivo stojí taky v každé zemi jinak.
LM