Čtení (nejen) na červenec

1) Martin Pánek: Částečná kráva. Od ekonoma Tylera Cowena jsem se kdysi naučil jednu jednoduchou věc: když vás kniha nebaví, tak ji nečtěte. Nemáte povinnost knihu dočíst jen proto, že jste ji už rozečetli. Řídě se touto radou, pouze málo knih dočtu až do konce. Částečnou krávu jsem nejen dočetl, ale dokonce zhltnul jak burger v Mekáči (tj. i s obalem), a to i přesto, že se jedná převážně o zápisky cest, což je možná můj nejneoblíbenější žánr. Martin je fanouškem Cowena tak holt ví, že má psát čtivě.

Kniha kromě poznámek z cest a pobytů v USA, Německu a několika dalších zemí někde mezi Alpami a Černým mořem, obsahuje také zajímavé eseje o ekonomii, politice a sportu. Při četbě se budete náramně bavit, zejména pokud víte, kdo je Walter z Blocku (I'm still, I'm still Walter from the Block) nebo Kirzner z Izraele.

Takže nečtěte úplné kraviny, čtěte raději Částečnou krávu.

Tady je Martinův blog, a tady jeho předchozí (a taky výborná) kniha Kompletní slepice, kterou jste už všichni určitě dávno četli. Knihu vydal Ludwig von Mises Institut.

2) Tim Harford: The undercover economist strikes back: how to run - or ruin - an economy. Pokud nevíte nic o makroekonomii, tak tato kniha je nejlepší způsob, jak se něco dozvědět. Je psaná formou dialogu, je skvěle srozumitelná a je vhodná i pro "matematikofoby", neboť neobsahuje ani jednu rovnici či graf. Harford se zaměřuje především na vysvětlení recesí a na možné způsoby jejich řešení, přičemž v celé knize je věrný standardní učebnicové ekonomii (ne-mainstreamové ekonomy - např. milovníky zlata a Bitcoinů či odmítače HDP - Harford moc nepotěší).

Pro mě byly nejzajímavější pasáže o životě Williama Phillipse (dozvíte se, proč Harford nazývá Phillipse "Indiana Jonsem ekonomie"). Phillipsův životní příběh mi mimochodem připomněl Clavellův román Král krysa, až si říkám, jestli Clavell a Phillips nebyli spolu v tom samém zajateckém táboře...[1]

Dobrá recenze knihy je zde. 

---

[1] Pro randisty: právě se z wikipedie o Clavellovi dozvídám: “Politically, he was said to have been an ardent individualist and proponent of laissez-faire capitalism, as many of his books' heroes exemplify. Clavell admired Ayn Rand, founder of the Objectivist school of philosophy, and sent her a copy of Noble House in 1981 inscribed: “This is for Ayn Rand—one of the real, true talents on this earth for which many, many thanks. James C, New York, 2 September 81.“

Hus a Peltzmanův efekt

Ekonom Sam Peltzman ve svém slavném článku ukázal, že používání bezpečnostních pásů vede k méně opatrnému řízení a více nehodám. Na počest autora se změně chování v reakci na změnu vnímaného rizika říká Peltzmanův efekt.

Příkladů Peltzmanova efektu je bezpočet: zdravější cigarety mohou vést k nárůstu kouření (a možná i k zvýšení počtu případů rakoviny plic), účinnější antikoncepce může vést k nárůstu pohlavních styků (a možná k zvýšení počtu nechtěných těhotenství či případů nakažení pohlavními nemocemi) a opalovací krémy s vyšším ochranným faktorem mohou vést k tomu, že se lidé více vystavují slunečním paprskům (a je možné, že se tak zvýší počet těch, co se po večerech mažou panthenolem).

Peltzmanův efekt mohl teoreticky přispět k uvěznění Jana Husa: díky glejtu od Zikmunda se Hus cítil bezpečněji, což mohlo vést k tomu, že si vůči církvi dovolil více, než kdyby glejt neměl. Existují pro tuto hypotézu nějaké důkazy?

Na anglické wikipedii se píše, že po příjezdu do Kostnice se mohl Hus svobodně pohybovat, čehož využil k tomu, že sloužil mše a kázal, a to i přes zákaz církve. Účastníky koncilu takové chování asi dopálilo a nechali Husa zatknout.

Zde (na s. 104) se píše:

"Hus spoléhal na záruku zpáteční cesty domů. Teprve až po uvěznění si vybavoval varování svých přátel před důvěrou v glejt. „Zásadní rozpor je v tom, zda mohl takový glejt chránit podezřelého kacíře před církevním soudem, jenž se řídil právem kanonickým.
Sám král Zikmund, veden politickými důvody, prohlásil "dne 8. dubna 1415 všechny glejty udělené pro příchod do Kostnice za neplatné a skryl se za odůvodnění, že je jich zneužíváno."

Tato bakalářská práce odkazuje na autory, kteří naznačují existenci Peltzmanova efektu:

"...je dobré porovnat Palackého text s dílem Constantina Höflera. Ve svých Oesterreichische Geschichte für das Volk (Rakouské dějiny pro národ) z roku 1867 uvádí, že Zikmundův glejt představoval ochranu na koncilu a také záruku, že se Husovi dostane veřejného slyšení. Hus se měl v Kostnici vychloubat tím, že přišel bez glejtu. Jeví se tedy jako sebevědomý a nepokorný muž. Uvězněn byl proto, že sloužil v Kostnici mše, ačkoli byl v klatbě."  (s. 14)


"...[Höfler] vyčítá [Husovi] opovrhování klatbou a papežským soudem, lhaní ohledně glejtu a v neposlední řadě také upozorňuje na jeho mylné a heretické učení. [...] Hus je představován jako svým způsobem ješitný muž, který bažil po popularitě a obával se, že bude dokázáno, že se ve svých názorech mýlil." (s. 15)

"Tomek se domnívá, že Hus nepočítal s variantou, že by se nemusel vrátit zpět do vlasti. Spoléhal na glejt, který měl sloužit jako ochrana i na zpáteční cestu." (s. 19)

Proti vlivu Peltzmanovu efektu částečně hovoří fakt, že Hus předtím, než vyrazil do Kostnice, sepsal poslední vůli, což naznačuje, že svoji smrt mohl očekávat.

Nakolik působení Peltzmanova efektu přispělo k Husově uvěznění, se tak zdá být otevřenou otázkou.

Španělsko vs. EU

Śpanělsko se chystá snížit přímé daně a zároveň omezit daňové úlevy. EU se však obává daňové konkurence a chce po Španělsku, aby zvýšilo DPH. Celý článek Petra Bartoně zde.

Jaká je kvalita výzkumu v ČR?

Pokud jde o ekonomii, business, finance a management, tak špatná. Z článku Daniela Münicha:

• "Publikační výkon Česka v oboru Economics je hodně nízký a v ostatních oborech je v mezinárodním srovnání nízký extrémně."
• "Podobně jako Česko či ještě hůře jsou na tom další postkomunistické země."
• "V oboru Economics má Česko relativně hodně článků, ale hlavně v nejnižším tercilu. Jde dominantně o články vydané ve 2 z celkem 4 v Česku vydávaných WoS impaktovaných časopisech (Politická ekonomie, Prague Economic Papers) a ve slovenském Ekonomický časopis. Jde o časopisy, kde ve velkém rozsahu publikuje česká akademická komunita, která se i výrazně podílí na recenzním a editorském procesu těchto časopisů. A není proto divu, že vysoký podíl citací jsou vzájemné citace těchto časopisů nebo dokonce sebecitace časopisů, které jsou na oborové poměry extrémně vysoké (blízké 50%)."

Výsledky z dalších oborů budou následovat zde.

Proč kina zdražila?

Návštěva kina prý letos podražila o dvě koruny. Proč? Podle jedné specialistky na zábavní a mediální průmysl:

"Růst cen vstupného nezastavila ani krize a slabší útraty domácností. Pro mnohé z nich se totiž návštěva kina stala relativně levnější alternativou například k zahraniční dovolené či jiným ještě dražším formám zábavy." 

Jinými slovy, prý je to proto, že poptávka po službách kin vzrostla. To je však v rozporu s daty, neboť návštěvnost kin ve skutečnosti poklesla (2011, 2013). Může pokles poptávky vést k růstu cen? V případě kin ano, neboť kina se vyznačují úspory z rozsahu: čím více lidí se příjde podívat na film, tím jsou průměrné náklady na uspokojení zákazníka nižší. Křivka nabídky je tak klesající a pokles poptávky vede k růstu ceny.

Může ekonomie pomoci fotbalu?

Ve fotbale podle současných pravidel při nerozhodném výsledku v normální hrací době následuje prodloužení, a pokud ani to nerozhodne, tak dojde na penaltový rozstřel. Co by se stalo, kdybychom obrátili pořadí prodloužení a penalt? Odpověď naleznete zde.

Máme usilovat o výjimku z přijetí eura?

Na Finmagu začal vycházet deník europoslance a předsedy Svobodných Petra Macha. Z prvního dílu:

"Účast v rozumné parlamentní frakci je důležitá, abych byl schopen plnit hlavní cíl – pracovat na změně evropské smlouvy tak, aby členství v eurozóně nebylo povinné."

Přestože se domnívám, že členství v eurozóně je pro ČR nevýhodné (fungování eurozóny totiž bude zřejmě vyžadovat vytvoření fiskální a politické unie, která však pravděpodobně nebude moci efektivně fungovat, neboť eurozóna je reálně politicky nesourodá), nejsem přesvědčen o tom, že zavedení dobrovolnosti členství v eurozóně je prioritou. Přijetí eura je již nyní de facto dobrovolné, neboť je dobrovolné členství v ERM II, kterým je přijetí eura podmíněno. Lze to dokumentovat na příkladu Švédska, které - ačkoli má stejně jako ČR povinnost přijmout euro a ačkoli plní ostatní maastrichtská kriteria - stojí z vlastního rozhodnutí mimo eurozónu.

Diskuse na toto téma již kdysi proběhla (zde, zde, zde a zde) a dobrovolnost členství v ERM II nebyla nikým zpochybněna. Pavel Hasenkopf v této souvislosti potvrzuje, že členství v eurozóně se lze vyhnout neplněním maastrichtských kriterií, ale zároveň tuto cestu nedoporočuje. To je sice pochopitelné u kriteria cenové stability nebo kriteria týkajícího se veřejných financí, ale není jasné, co je nedoporučeníhodného na nečlenství v ERM II.