Hus a Peltzmanův efekt

Ekonom Sam Peltzman ve svém slavném článku ukázal, že používání bezpečnostních pásů vede k méně opatrnému řízení a více nehodám. Na počest autora se změně chování v reakci na změnu vnímaného rizika říká Peltzmanův efekt.

Příkladů Peltzmanova efektu je bezpočet: zdravější cigarety mohou vést k nárůstu kouření (a možná i k zvýšení počtu případů rakoviny plic), účinnější antikoncepce může vést k nárůstu pohlavních styků (a možná k zvýšení počtu nechtěných těhotenství či případů nakažení pohlavními nemocemi) a opalovací krémy s vyšším ochranným faktorem mohou vést k tomu, že se lidé více vystavují slunečním paprskům (a je možné, že se tak zvýší počet těch, co se po večerech mažou panthenolem).

Peltzmanův efekt mohl teoreticky přispět k uvěznění Jana Husa: díky glejtu od Zikmunda se Hus cítil bezpečněji, což mohlo vést k tomu, že si vůči církvi dovolil více, než kdyby glejt neměl. Existují pro tuto hypotézu nějaké důkazy?

Na anglické wikipedii se píše, že po příjezdu do Kostnice se mohl Hus svobodně pohybovat, čehož využil k tomu, že sloužil mše a kázal, a to i přes zákaz církve. Účastníky koncilu takové chování asi dopálilo a nechali Husa zatknout.

Zde (na s. 104) se píše:

"Hus spoléhal na záruku zpáteční cesty domů. Teprve až po uvěznění si vybavoval varování svých přátel před důvěrou v glejt. „Zásadní rozpor je v tom, zda mohl takový glejt chránit podezřelého kacíře před církevním soudem, jenž se řídil právem kanonickým.
Sám král Zikmund, veden politickými důvody, prohlásil "dne 8. dubna 1415 všechny glejty udělené pro příchod do Kostnice za neplatné a skryl se za odůvodnění, že je jich zneužíváno."

Tato bakalářská práce odkazuje na autory, kteří naznačují existenci Peltzmanova efektu:

"...je dobré porovnat Palackého text s dílem Constantina Höflera. Ve svých Oesterreichische Geschichte für das Volk (Rakouské dějiny pro národ) z roku 1867 uvádí, že Zikmundův glejt představoval ochranu na koncilu a také záruku, že se Husovi dostane veřejného slyšení. Hus se měl v Kostnici vychloubat tím, že přišel bez glejtu. Jeví se tedy jako sebevědomý a nepokorný muž. Uvězněn byl proto, že sloužil v Kostnici mše, ačkoli byl v klatbě."  (s. 14)


"...[Höfler] vyčítá [Husovi] opovrhování klatbou a papežským soudem, lhaní ohledně glejtu a v neposlední řadě také upozorňuje na jeho mylné a heretické učení. [...] Hus je představován jako svým způsobem ješitný muž, který bažil po popularitě a obával se, že bude dokázáno, že se ve svých názorech mýlil." (s. 15)

"Tomek se domnívá, že Hus nepočítal s variantou, že by se nemusel vrátit zpět do vlasti. Spoléhal na glejt, který měl sloužit jako ochrana i na zpáteční cestu." (s. 19)

Proti vlivu Peltzmanovu efektu částečně hovoří fakt, že Hus předtím, než vyrazil do Kostnice, sepsal poslední vůli, což naznačuje, že svoji smrt mohl očekávat.

Nakolik působení Peltzmanova efektu přispělo k Husově uvěznění, se tak zdá být otevřenou otázkou.