středa 19. listopadu 2014

Oligarchie vs. demokracie

"Pětadvacet let po sametové revoluci získává v České republice ekonomická elita stále více politické moci. Politické strany, v jejichž čele stojí podnikatelé, sbírají úspěchy ve volbách a různí podnikatelé-politici obsazují stále více důležitých funkcí. Mnoho lidí se obává, že koncentrace politické moci v rukou několika podnikatelů povede k posilování privilegií této skupiny na úkor ostatních. Jiní naopak vítají, že jsou konečně u kormidla „odborníci z praxe“. Na co se připravit, pokud se Česká republika stane oligarchií?"

Má odpověď je zde.

úterý 11. listopadu 2014

Čtvrtstoletí poté

Máme se po pětadvaceti letech po pádu železné opony lépe? Tvrdím, že ano. Studie Shleifera a Treismana, na kterou odkazuji, je zde.

středa 5. listopadu 2014

Mýty o zdanění internetu

"Myth 1: Taxation of internet access is unprecedented in liberal democracies. It isn’t.
Myth 2: The internet is currently tax-free in Hungary. It isn’t.
Myth 3: Communications are special, at least they do not suffer from any targeted tax just for them. They do.
Myth 4: The proposed tax is insignificantly small. It isn’t.
Myth 5: But customers will not notice, tax is levied on providers and they are banned from passing it on. That’s simply impossible.
Myth 6: At least it’s a cheaply administered tax, gigabytes of traffic are easily observable. No it isn’t because they aren’t.
Myth 7: The Hungarian tax just sets the playing field straight. No, it distorts it.
Myth 8: The cap at least makes the tax fair. No, it doesn’t, it may even do the opposite."


Celý článek zde,

úterý 4. listopadu 2014

Státy o nás budou sdílet více informací, neradujme se

"[Ministr financí Velké Británie] Osborne též dodává, že kvůli daňovým únikům musí poctiví lidé platit vyšší daně. Pokud je to pravda, mělo by omezení daňových úniků vést k snížení daňové zátěže. Díky tomu, že si finanční úřady posvítí na neplatiče, zvýší se daňové příjmy státu a ti, kteří doposud na daňové úniky dopláceli, by na základě uvedeného argumentu měli přispívat do státní kasy méně. Situace však bude přesně opačná: v kontextu ostatních chystaných opatření se daňová zátěž zvýší."

Celý článek zde.

středa 29. října 2014

úterý 28. října 2014

Neberme dětem rodiče

V České republice žije několik set dětí, které ačkoli se domnívají, že mají dva rodiče, z právního hlediska mají rodiče jen jednoho. Naše legislativa jim toho druhého odpírá a to i přesto, že oba rodiče spolu žijí ve státem uznaném svazku. Stát tyto děti trestá za to, že se shodou okolností ocitly v homosexuálních rodinách.

Tento stav má napravit navrhovaná novela o registrovaném partnerství, která umožňuje osvojení dítěte nebiologickým rodičem. V praxi to například znamená, že tento rodič získá právo na informace o zdravotním stavu nezletilých dětí, které vychovává nebo že se dítě při smrti svého biologického rodiče nestane sirotkem. Jakkoli je návrh logickým řešením současné neutěšené situace, má podle dostupných informací pouze malou šanci na úspěch. A to i navzdory faktu, že je předkládán poslanci napříč politickým spektrem. Novela má totiž řadu odpůrců. Jaké jsou jejich argumenty?

Někteří kritici návrhu se obávají o psychický vývoj dítěte vychovávaného partnery stejného pohlaví. Tato námitka se však uvedeného návrhu příliš netýká: děti budou vyrůstat v homosexuálních rodinách, ať novela bude schválena či nikoliv. Jedinou otázkou je, jestli stát bude těmto rodinám komplikovat jejich fungování. Odpůrci však dodávají, že novela má být pouze předehrou k tomu, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti z dětských domovů a zde již je prý obava o vývoj dítěte na místě. Ve skutečnosti se však hluboce mýlí, neboť empirické studie hovoří celkem jasně: vyrůstání v homosexuální rodině nemá na děti negativní dopad. Jak v jedné z těchto studií uvádí Charlotte Patterson, profesorka psychologie na Virginské univerzitě, důležitější než sexuální orientace rodičů je kvalita rodinných vztahů.

Jiní z řad odpůrců tvrdí, že současná legislativa je již dostatečná. Podle nich si totiž mohou homosexuální páry vybrat: buď budou žít v registrovaném partnerství bez možnosti osvojovat děti svého partnera, nebo do registrovaného svazku nevstoupí a možnost osvojovat mít budou. Jak to ale řeší situaci lidí, kteří navzdory přání těchto odpůrců chtějí žít v registrovaném partnerství a zároveň osvojovat děti svého partnera, je záhadou.

Někteří kritici novely neopírají svůj názor o žádné argumenty a zkrátka považují samotnou existenci homosexuálních svazků za „nenormální“, natož aby řešili otázku, jak fungování těchto svazků usnadnit. Zajímavé je, že titíž lidé často tvrdí, že jim samým by nikdo neměl říkat, jak mají žít a vychovávat děti. Proč tedy chtějí totéž upírat ostatním? Dnes se považuje za nenormální, pokud osoby stejného pohlaví vychovávají děti; co se bude považovat za nenormální příště? To, že jsou rodiče věřící? Nebo že každý z nich je jiného původu či rasy?


Většina politických opatření někomu prospěje a jiným uškodí. Existuje pouze málo opatření, které mnoha lidem pomohou a zároveň nikomu nezpůsobí újmu. Návrh novely zákona o registrovaném partnerství je jedním z nich a byla by škoda, pokud by byl smeten ze stolu bez jakéhokoliv racionálního důvodu.