Když "ano" znamená "ne"

Pokud očekáváte povolební komentář varující před hrozbami korporativismu, budete zklamáni. Tentokrát bude řeč o Bulharsku.

Bylo vždy obecně známo, že v Bulharsku kývnutí znamenalo "ne", kdežto zavrtění hlavou znamenalo "ano".  Jak jsem se však nyní dozvěděl zde a zde, Bulhaři stále více a více přejímají  gestikulaci obvyklou ve zbytku Evropy. S odmítavým přikývnutím se prý již téměř nesetkáte.  Ekonomy zabývající se konvencemi tento vývoj příliš nepřekvapí.

Gestikulace je konvencí, tj. určitým zažitým způsobem chování. Pokud lidé konvence následují, chovají se předvídatelně a mohou tak své činy dobře koordinovat. Lidé většinou nemají potřebu se od konvencí odchylovat, protože by tím poškodili sebe i ostatní. Příkladem konvencí mohou být významy nejen různých gest, ale též mluveného a psaného jazyka; mezi konvence patří různé technologické standardy, jako jsou typy elektrických zásuvek a napětí v nich, jakož i rozchody železničních kolejí. Konvencemi jsou též pravidla pro dělení úrody mezi majitele půdy a zemědělce, a také pravidla určující zda jezdit na levé či pravé straně vozovky.

Do jaké míry jsou konvence stabilní? Mohou se měnit "zdola" (spontánní aktivitou lidí) či pouze "shora" na základě nařízení vlád? To jsou některé z otázek, které si položil oxfordský ekonom H. Peyton Young. Model, který vytvořil, je schopen vysvětlit následující pozorované skutečnosti: 1) "lokální konformitu", neboli fakt, že každá komunita lidí obvykle používá jednu zavedenou konvenci (např. všichni řidiči jezdí na pravé straně vozovky); 2) "globální diverzitu", neboli fakt, že komunity, které spolu nepřichází často do styku, mohou mít odlišné konvence (např. v Británii jezdí řidiči na levé straně, kdežto v kontinentální Evropě na pravé straně); 3) "skokové změny" - konvence nejsou zavedeny jednou provždy a může docházet k jejich změnám "zdola" na základě náhodných událostí. Tyto náhodné události se nahromadí v průběhu času a vedou k rychlé změně konvence (evoluční biologové v podobné souvislosti mluví o "přerušovaných rovnováhách").

Proč tedy podle Youngova modelu dochází v Bulharsku ke změně gestikulace? Z prostého důvodu: Bulhaři jsou nyní mnohem více ve styku s lidmi, pro které přikývnutí znamená "ano" a častěji tak dochází k nedorozuměním. Youngův model také předpovídá, že ke změně konvence dojde rychle (což se zdá být v souladu se skutečností), neboť je přeci jenom poněkud nepohodlné, pokud se lidé nedokážou mezi sebou domluvit.