pondělí 21. července 2014

Daně a etika

Nedávno jsem psal, že rozhodnutí Petry Kvitové danit své příjmy v Monaku může mít pro nás nezamýšlený pozitivní důsledek: může totiž zefektivnit fungování vlády. Tato předpověď se pomalu začíná naplňovat. Lidé se v posledních dnech začali zajímat, kde všude platí daně, jestli stát s daňovými prostředky zachází efektivně a zamýšlejí se také nad morálními aspekty placení daní. Zbývá jen, aby lidé v tomto svém zájmu nepolevovali a svá zjištění vzali v úvahu, až půjdou k volebním urnám.

Do diskuse přidávám několik poznámek k normativním otázkám placení daní. K právním otázkám se nevyjadřují (předpokládám, že chování Kvitové je v souladu se zákonem). Vycházím z toho, že pokud se lidé liší v pohledu na to, jak věci "mají být", shodnou se pouze obtížně. Považuji tedy za zbytečné diskutovat o tom, co je a co není etické; mnohem plodnější je ptát se, k čemu vede konzistentní uplatňování různých principů, zda je realistické, aby tyto principy byly skutečně uplatňovány a zda náhodou nejsou v rozporu s jiným etickými principy.

Zde jsou dva normativní argumenty, které se v diskusích často objevovaly.

1)  Prostřednictvím daní si lidé "kupují" veřejné statky. Lidé by tedy měli platit daně tam, kde veřejné statky spotřebovávají. Toto je jistě legitimní požadavek; je však obtížné jej důsledně aplikovat, protože je nesmírně nákladné spotřebu veřejných statků monitorovat a měřit (vždyť ani zastánci a odpůrci Petry Kvitové se nedokážou spolu shodnout, jestli tenistka tento princip porušuje či nikoli). Aplikace tohoto principu navíc může velmi často hraničit s omezováním osobní svobody ("studoval jsi na veřejné škole, vystěhovat se z ČR můžeš až po čtyřicítce").

Existuje ale způsob, jak tento princip alespoň částečně uplatnit, aniž bychom se museli bát výrazných negativních vedlejších efektů: nevytvářet veřejné dluhy a zrušit cla. Zadlužování se je daněním zatím nenarozených lidí, kteří budou spotřebovávat veřejné statky teprve v budoucnu. Tito lidé by tedy měli platit daně k financování veřejných statků v "budoucí ČR" a nikoli v "současné ČR". Podobná úvaha platí i pro cla: clo je daň uvalená na cizince, kteří spotřebovávají veřejné statky mimo ČR. Existence cel je tak porušením tohoto etického principu.

Lidé, kteří kritizují daňovou optimalizaci na základě výše uvedeného prinicpu, by měli stejně hlasitě kritizovat veřejné dluhy a cla.

2) Princip rovnosti. Tento princip může mít mnoho podob. Např.:
- všichni by měli platit daň ve stejné výši (např. 1000 Kč);
- všichni by měli být daněni stejnou daňovou sazbu (např. 10 % z celkových příjmů);
- pro všechny by mělo být stejně dostupné nebo nedostupné vyhnout se placení daní (např. platit daně v Monaku).

Nepředpokládám, že by kritici Petry Kvitové chtěli uplatňovat princip rovnost v prvním a druhém smyslu (řada těchto kritiků požaduje progresivní zdanění). Zastavme se tedy nad poslední interpretací principu rovnosti. Zaprvé, naplnění tohoto principu by bylo v rámci současného daňového systému extrémně nákladné (a pravděpodobně neslučitelné s principy liberální demokracie). Za druhé, připusťme, že bychom tento princip skutečně chtěli uplatnit. Je efektivnější a) pokoušet se bránit lidem, aby danili mimo ČR nebo b) změnit daňový systém? Domnívám se, že b) je spráně. Pokud by například neexistovala daň z příjmu, chudí i bohatí by měli stejnou možnost tuto daň neplatit. Existující dani z vlastnictví nemovitosti se zase vyhnete pouze tím, že nemovitost nevlastníte. Je zřejmé, že možnost nevlastnit nemovitost opět je opět dostupná jak chudým tak bohatým.

Za to, že máme v současnosti systém, ve kterém mohou někteří lidé své příjmy legálně danit mimo ČR zatímco jiní nikoli (protože k tomu nemají prostředky), Petra Kvitová skutečně nemůže. Zda se tenistka chová morálně, když daní v zahraničí, to záleží na principech, pomocí kterých chcete její chování poměřovat. Je ale fér, tyto etické principy explicitně zmínit a zamyslet se nad jejich důsledky i nad tím, jak tyto principy případně naplnit co nejefektivněji.

DODATEK: zatím nejzajímavější článek na téma "Petra Kvitová a daně", který jsem četl, je tento.

Žádné komentáře:

Okomentovat