Ještě jednou o přínosech členství v EU

Zde je několik názorů na to, zda se nám členství v Unii vyplatilo nebo ne. Nejzajímavější odpovědi: Pavel Kohout a Lukáš Kovanda.

O přínosech vnitřního trhu není pochyb. Zajímavý je rozdílný pohled respondentů na eurodotace. Podle shrnutí vládní analýzy byl dopad eurodotací kladný:

"V případě, že by se Česká republika podobně jako některé země Evropy účastnila pouze vnitřního trhu a nebyla by součástí kohezní a společné zemědělské politiky, tak by jen v roce 2013 ztratila čistý příjem ve výši 84 miliard korun, tedy 2,2 procenta HDP odpovídající současné čisté pozici. Celkem by přišla o prostředky ve výši 334 miliard a potenciálně o dodatečných 400 miliard korun, které zbývají dočerpat.

Bez kohezní politiky by HDP České republiky byl dlouhodobě o 4,7 procenta nižší. Do roku 2025 takto pouze kohezní politika přinese kumulativní výkon odpovídající 50 procentům HDP. Pomalé čerpání však výrazně snížilo potenciální odpovídající přínosy kohezní politiky a snížilo českou ekonomiku v dlouhodobém horizontu výši životní úrovně o několik desítek miliard."

Není však jasné, zda studie uvažuje náklady eurodotací a pokud ano, tak jaké (většinou se nerealisticky předpokládají nulové náklady).

Důležitější než minulost, je však budoucnost, zejména otázka přijetí eura. O tom shrnutí říká:

"Jako neopodstatněné se zdají argumenty o příliš vysokých jednorázových nákladech zavedení eura. I při konzervativním hodnocení následků vstupu do eurozóny jsou totiž tyto náklady vykompenzovány úsporami a vyšším výkonem ekonomiky během dvou měsíců až jednoho roku."

To je jistě důležité, ale pro rozhodování o přijetí eura zdaleka ne nejpodstatnější. Klíčovou otázkou je, zda jsme s eurem ochotni přijmout fiskální a politikou unii. Ta totiž velmi pravděpodobně vznikne, neboť vysoká nezaměstnanost a stagnace v eurozóně je politicky dlouhodobě neudržitelná. Jelikož je však eurozóna politicky roztříštěná je přinejmenším sporné, zda bude tato fiskální a politická unie fungovat.

V případě, že by se Česká republika podobně jako některé země Evropy účastnila pouze vnitřního trhu a nebyla by součástí kohezní a společné zemědělské politiky, tak by jen v roce 2013 ztratila čistý příjem ve výši 84 miliard korun, tedy 2,2 procenta HDP odpovídající současné čisté pozici. Celkem by přišla o prostředky ve výši 334 miliard a potenciálně o dodatečných 400 miliard korun, které zbývají dočerpat.

Dopad kohezní politiky prvních třech programových období na HDP České republiky jako rozdíl oproti základnímu scénáři

Zvětšíte kliknutím: Zdroj: Quest III model, Janos Varga and Jan in 't Veld (2009), Janos Varga and Jan in 't Veld (2010)

Bez kohezní politiky by HDP České republiky byl dlouhodobě o 4,7 procenta nižší. Do roku 2025 takto pouze kohezní politika přinese kumulativní výkon odpovídající 50 procentům HDP. Pomalé čerpání však výrazně snížilo potenciální odpovídající přínosy kohezní politiky a snížilo českou ekonomiku v dlouhodobém horizontu výši životní úrovně o několik desítek miliard.
Zdroj: http://finmag.penize.cz/ekonomika/285794-exkluzivne-deset-let-v-eu-nam-prineslo-tri-biliony!